58.3

Již jste si zvykli na šeré místnosti arkologie a rychle zamíříte k Silarovu nejnovějšímu stanovišti. Vzhlédne od další rytiny ve zdi a usměje se, když vás uvidí. „Kamarádi!“ zvolá. „Jako vždy vás rád vidím. Rychle, pojďte se podívat!“

Přikrčíte se vedle něj a všimnete si, že seškraboval lišejník z řady čar vyrytých do kovu. „Myslím, že je to mapa!“ Silaro vykřikne. „Pokud mám pravdu, tato arkologie vede hlouběji, než jsme si mysleli. A taky se rozprostírá mnohem dál! Přes celé Údolí, možná dokonce i do Verdessy!“

Vyprávíte Silarovi o svém pátrání a archeolog s nadšením porovnává vaše poznámky se svou mapou. „Jistě, jistě!“ volá. „Myslím, že se díky vašemu pozorování dokážu orientovat v mapě. Zdá se, že máte pravdu… arkologie skutečně sahá až do Verdessy. Vidíte tuhle cestu? Vede až do toho obrovského lesa. Něco tam musí být... škoda, že je v mnohem větší hloubce, než kam jsme se v ruinách dostali.“

Na dlouhou chvíli se zamyslí. „Ale ještě více ve mně vzbuzují zvědavost důkazy o tom, že zmizeli dávno před potopami. Vždycky jsem předpokládal, že je vyhladily právě povodně, ale pokud byli pryč ještě před nimi, pak… no, přehrada se zjevně zřítila právě kvůli jejich nepřítomnosti, takže museli zmizet desítky nebo stovky let před tím. Něco vám ale řeknu. Necestovali po souši a neexistují žádné důkazy o tom, že by Údolí opustili severními průsmyky. Vlastně neexistují žádné důkazy, že by odsud vůbec migrovali. Takže… co se s nimi stalo?“

Každý strážce si zmírní únavu o 2.