63. Vždyzelená síň

Když přecházíte po dlouhém úzkém mostě zavěšeném mezi nejvyššími větvemi, všimnete si davu lidí, který stojí před vámi u statné dřevěné síně. Její exteriér pokrývá jedlové jehličí, překřižuje se a vytváří gobelín sahající až k vrchním větvím žalostromu.

Její zdobené dveře se otevřou dokořán a odhalí společenskou síň s různými stupínky a plošinami po stranách kmene. Na každém patře vidíte vesničany, jak popíjejí, čtou si a probírají, co vše se v Údolí přihodilo. Oplývá vás vůně sladkého piva. U vstupu na zdi visí mapa Údolí hned vedle desky pokryté ručně psanými vzkazy a oznámeními.