Přeskočit na hlavní obsah

Vábení Údolí

Tento průvodce kampaní je živý dokument se zapracovanými erraty. Pokud byste se chtěli seznámit s konkrétními změnami, můžete si přečíst příslušný záznam v sekci Errata na tomto webu.

📄️ 2. Základna Osamělý strom

Osamělý strom, který je vidět na míle daleko, je obrovská osamocená velesekvoj vyrůstající z vysoké trávy na vysoké prérii. Z dálky vidíte pouze strom a nic víc, ale když se o něco přiblížíte, rozpoznáte zbytek základny: veliké bedny sloužící jako zahrady visící z větví, kluzák Rorýs zakotvený v přístavišti v koruně stromu, dveře a okna vytesané do kmene a vykukující mezi kořeny. Základna Osamělý strom je sídlem strážců již od doby, kdy lidé přišli do Údolí. A od chvíle, kdy vás přijali mezi strážce, je i vaším domovem.

📄️ 31. Cypřišová citadela

Projdete kolem mohutných kmenů a silných kořenů dvojice vysokých cypřišů a ocitnete se v katedrále zeleně. Nehybným teplým vzduchem líně poletují vážky, motýli a komáři. Na všech stranách se tyčí cypřiše, jejich větve se proplétají a vytvářejí listové zdi. „Podlaha“ je mělké jezírko stojaté vody táhnoucí se z jednoho okraje k druhému. Je hluboké jen několik centimetrů a odráží filtrované světlo zpátky do větví, čímž Cypřišové citadele dodává rozptýlenou zelenou záři.

📄️ 35. Obruče Měsíce

Každá z velikých věží, které vyrůstají z řady kopečků podél rozlehlé prérie u Lučiny, podpírá veliký kruh z matně šedého kovu a keramiky. Některé se již rozpadly na půl nebo čtvrtkruhy, ale několik je stále neporušených. Obyvatelé Lučiny říkají, že když se vydáte na okraj Údolí s dalekohledem a podíváte se skrz všechny obruče zároveň, spatříte jiný svět v realitě, která se nachází hned vedle té naší. Téměř každý umělec, jenž kdy obruče prozkoumal, se však domnívá, že jsou součástí rozsáhlé (a nefunkční) sítě senzorů.

📄️ 36. Naplavené ruiny

Na rovině severně od Strmého Pádu se stékají přítoky Stříbravy, než se konečně přeženou přes vodopády do Verdessy. Najdete zde směsici zničených budov, obrovské balvany a veliké kusy zdiva. Poznáte, že ze stejného materiálu byla postavena velká přehrada na severu, ze které se po zřícení stala Prolomená zeď. Nacházejí se zde trosky a sutiny po kataklyzmatické povodni způsobené zřícením oné přehrady, ruiny ztracené estijské civilizace.

📄️ 46. Shromáždění pěstitelů

Když se přiblížíte k návsi Lučiny, uslyšíte veselé zvuky obchodování. Místní sběrači a farmáři rozložili svůj každodenní trh a Lučiňané se sešli kvůli nakupování i společenským setkáním. Stánky z borovicového dřeva a kovaného uhlíku překypují životem, markýzy mají utkané z dlouhých trav obarvených do mnoha zářivých barev. Většina je plná potravin, od čerstvě upečeného chleba přes kompot z mechových třešní až po uzené skopové. Také si všimnete, že několik místních prodává výstroj a další vybavení.

📄️ 55. Ruiny megapřehrady

Vidíte drsné vrcholky obřích ruin, které se zvedají až nad stromy a táhnou se podél obzoru jako pohoří. Kdysi to snad byly kusy veliké rozpadající se zdi, která se tyčí v dálce, nyní jsou však dávno zarostlé stromy a keři. Když se vydáváte hlouběji do ruin, ocitnete se v labyrintu rozpadajících se kamenů a nemůžete najít jasnou cestu vpřed. Po chvíli hledání narazíte na velikou trhlinu táhnoucí se skrz ruiny. Osvítíte vstup do trhliny a objeví se před vámi veliká jeskyně.

📄️ 56. Uhlíková továrna

I mimo areál je slyšet tlumený lomoz uhlíkové továrny a cítit štiplavý zápach ozonu. Jakmile jste za zdí, vidíte baňatý tvar samotné kovárny, šedou pec velkou jako tři vozy. Pozorujete, jak trojice zpocených umělců vytahuje z chřtánu továrny několik zakřivených těžkých traverz, které budou sloužit jako rám pro střechu. Další se vrhne dopředu, aby do malých dvířek na straně naházel úlomky grafitu. Uvnitř se objeví modré jiskry, a když začne továrna přetvářet grafit v předměty z nanosestavného uhlíku, zježí se vám vlasy.